Jak se žije astrologovi s astrologií

Pracuji jako astroložka. To není úplně obvyklá profese. Reakce okolí na tento fakt bývá různá. Někoho to zaujme, jiného to pobaví. Někdo se stane ostražitým vůči mé „trhlé“ osobě. Ano, musím to přiznat, jsem trochu ulítlá. Nevejdu se do škatulek – a ani se mi do nich moc nechce. Snažím se řídit svou intuicí, protože na rozdíl od racionálního zdůvodňování mě ještě nikdy nezradila. Jednou mi dokonce prokazatelně zachránila život. Šikovná holka, taková intuice.

Občas mám chuť udělat něco podle svého pocitu, i když vím, že rozum by pochyboval. Nemám na mysli takové nepředloženosti, o jakých psal Zdeněk Jirotka ve svém geniálním Saturninovi, tedy rozbití nudy v nedělní kavárně házením koblih po ostatních návštěvnících. Mám v zásobě mnohem jemnější výstřelky. V létě jsem u nás na Dobříši šla přes dětské hřiště a všimla si tam trojice kloučků kolem pěti, šesti let. Vypadali jako trojčata nebo jako bráchové s velmi příbuzným kamarádem. Líbili se mi, podnikaví, bezprostřední. Když jsem se vracela, zbyli tam už jenom dva. A pokoušeli se vylézt na strom. Jeden zvedal toho druhého, ale bezúspěšně. Nedařilo se zacílení, načasování výkonu obou spojit s kýženým směrem. Musela jsem se v duchu usmívat, udělali mi obrovskou radost svým nadšením a vytrvalostí a trošku i nešikovností – bylo to okouzlující. Úsměv na tváři a veselé, poskakující světýlko v hrudi.

A tehdy přišel jeden z těch mých divných nápadů. Oslovili byste úplně cizí kluky, kteří si hrají na hřišti, s otázkou, jestli chtějí pomoct? Já to udělala. A kluci se vykuleně rozzářili, a že jo. Říkám tomu jednomu – ty chceš na ten strom? Kýval ostošest. Tak jsem ukázala druhému členu bratrstva, ať si stoupne zády ke stromu a jak se dělá stolička. Pak už jen rada – chytit se stojícího za ramena, a byl nahoře. Zářil možná ještě víc, než já vevnitř. A šla jsem dál po svých, ale ten den byl pro mě úplně nesmyslně najednou jiný. Měl smysl… Dává vám to smysl? Mně teda jo. Jsem divná…

Často se mne moji známí ptají – když se zabýváš tou astrologií, děláš si výhled dopředu i sama pro sebe? Odpovídám popravdě, že ano. Ne vždy mám ale odvahu se přiznat, že mnohdy sama nevím, co mi která planetami naznačená situace přinese. Jako nedávno.

Kupovala jsem nové auto a stávající dávala protihodnotou. Významný bonus byl, že bylo nehavarované. Podepsala jsem smlouvu a říkala jsem si, hlavně s ním nic nevyvést, než se transakce provede. Věděla jsem, že mám právě tou dobou příležitost přijít k prapodivné havárii. Tak jsem byla superopatrná. Jezdila jsem nikoli na čas, ale na spotřebu – to dělá divy. Rozhlížela jsem se přepečlivě, aby mě někdo nepřekvapil. Plné soustředění, znáte to. A pak jsem jeden večer jela domů z Prahy a chtěla zkontrolovat jedenáctiletou dcerku, jestli je v pořádku a že se na ni těším. Nebrala telefon. To je taky jedna z životních záhad, proč děti vlastně mají mobilní telefony… Nebrala ho ani na osmý pokus. Ne že bych si myslela, že se stalo něco vážného, ale těšila jsem se, až dodechnu zase až úplně dolů – moc mi to nešlo. Přijedu před dům, vidím, že se všude svítí, úleva. Zaparkuju, zamknu auto a jdu obejmout antitelefonistku. Později večer u puštěného filmu žehlím, sklenička vína a dobrá nálada. V jedenáct hodin večer zvoní zvonek. Neobvyklé. Venku vítr, za vraty sousedi, ale nikoli auto. Přišli mi sdělit, abych se ráno nevyděsila, že auto mám zaparkované o padesát metrů níž v naší ulici opřené o trubku sousedova plotu a zpod zadního nárazníku mu vykukuje značka Zákaz vjezdu všech motorových vozidel. Evidentně neuposlechlo. Nezatažená ruční brzda je u mne standart, ale nezařadila jsem. Tak mi auto stojící skoro na rovině docela obyčejně odvál vítr. Kuriózní autohavárie, přesně podle mých předpovědí. A já se musela smát. A smála jsem se ještě víc, když jsem opouštěla dotčenou dopravní značku a ona mi na rozloučenou vyřízla z nárazníku úplně pravidelný obdélníček. Vážně, jsem divná. Jenže já opravdu slyšela svého manžela, jak se tam nahoře od plic řehtá, jak to jenom on uměl. Astrologická perlička, spíš neuvěřitelnost, než kuriozita, ho určitě obrovsky pobavila. Tak jsem se smála s ním. Jak říkám, divná ženská. No astroložka, co byste chtěli…

Vaše
Pavla Baudyšová Jirků